Zelený bendita s rudým mejdanem

13.05.2012 18:46

Daniel Cohn-Bendit "Rudý Danny" vyrůstal v Německu. Na univerzitě v Nanterre u Paříže studoval sociologii. Na jaře 1968 vedl studentské bouře, které otřásly Paříží, pak byl vyhoštěn zpátky do Německa.

Osmašedesátník "Rudý Dany" organizoval francouzský mejdan rudých hlav studentů, kteří revoltovali proti svým rodičům a odpornému kapitalistickému establishmentu. Protesty a odpor se šířil celým univerzitním světem. Americká města, Paříž, Berlín. Američtí studenti revoltovali proti válce ve Vietnamu a na všech univerzitách, která v USA a v Evropě obsadili, podporovali socialistické diktatury a vytvářeli základ morálky, kterou mají dosud.

Jak já jim záviděl, když jsem v sedmdesátém roce viděl odraz těchto událostí ve filmu Jahodová proklamace (The Srawberry Statement) od režiséra Stuarta Hagmanna. Tato generace protestovala proti svým bohatým rodičům, nicméně však používala jejich peníze, aby zničila jejich vlastní blahobytný stát. Hořící joint putoval z ruky do ruky, chlast tekl proudem a ženský patřily všem.

V té době mi bylo patnáct a jejiích mantře: "Everybody must get stoned" (každý se musí zhulit) jsem nerozuměl, ale chtěl jsem být hipíkem. Základním problémem našich skoro stejně starých generací na západě a východě bylo absolutní míjení se reálné skutečnosti bytí jednotlivých účastníků. Evropští kolektivističtí intelektuálové nevěděli vůbec nic o těžkostech stejně staré generace na druhé straně a prostě ignorovali odpornosti komunismu od jeho reálného počátku.

Tehdy aktivní rebelové již dospěli a změnili nejen své jméno, ale i své pozice a názory. Jejich vládnutí před časem přišlo a teď drží jak kulturní, tak i politickou moc. Po celé EU tito kolektivisté sedí v klimatizovaných vládních kancelářích, ministerských kabinetech, evropském parlamentu a chovají se, jako by se nic nezměnilo. Hlásají svoji neomylnost při řízení globálního tržního hospodářství. Nadšeně přijali svého dřívejšího nepřítele, kapitalistické podnikání a přidali to do své falešné humanistické fasády socialistického kolektivismu a multikulturalismu.

Mezi tyto převlékače morálky počítám typy jako je José Manuel Durão Barroso, Joschka Fischer a výše uvedený Daniel Cohn-Bendit a všechny ostatní, kteří prošli tímto vývojem a ve své podstatě se stali lídry současného "klubu sráčů". Tato elita byla na počátku masivní finanční zátěže, jejíž většinu tvoří následek dluhů evropských vlád a celkového evropského utrácení na různé programy a dotace, kvůli kterým vyšli do ulic se svými požadavky. Proto zelení (zjednodušeně) zabalili rudý kolektivismus do nutné ideologie enviromentalismu, který je velmi vhodný pro zneužití. EU (v čele s klubem) musí potom řídit veškerou snahu lidské populace tak, aby nemohlo dojít k události jako před 150 miliony lety. Globální oteplení tehdy způsobila plynatost dinosaurů, kteří vyprodukovali podle paleontologů neuvěřitelné množství metanu (i to se může klubu hodit).

Rudý Dany, kterého jsme zaznamenali před časem na návštěvě u V.Klause, o kterém nám říká, že bloudí ve starém neoliberálním světě, je přesvědčen, že trh se regulovat musí podle potřeb EU. Také se domnívá, že pokud EU nějak neufinancuje Řecko, bude tam zle a dojde k vojenskému převratu. Ale neví kdo to udělá, protože ze své bohaté praxe v "klubu sráčů" už nerozeznává levou a pravou stranu. Dle jeho názoru je V.Klaus daleko nedůvěryhodnější, než čeští komunisté při spolupráci se sociální demokracií v budoucí české vládě. Protože je přeci někdo zvolí! Ale některé členy různých vlád v Evropě, či prezidenty kteří nemají jeho stejný názor a jeho ideologii, zřejmě dosadili neoprávněně nějací bandité.

Nejvíce se obavá hegemonie Německa v Evropě, protože je přesvědčen, že bez eura by k tomu došlo. Nedivím se potom jeho postojům, když varuje F.Hollanda, aby nedráždil A.Merkelovou s přehodnocováním fiskálního paktu kvůli zavedení eurobondů. Němci by v tom případě k té hegemonické marce (nebo super euru) utekli mnohem dříve. A moc těchto členů klubu by se zhroutila.